je ekonomický problém. Je to stav dlužníka, ve kterém není schopen ze svých příjmů splácet jistinu úvěru a při vší snaze mu zbývá na splácení pouze úroků, řádných případně sankčních. V některých případech, kdy jsou tyto úroky příliš vysoké, jako např. u kreditních karet (35% p.a. a více), schopnost dlužníka platit tyto vysoké úroky přestává být reálná. To je však pouze začátek velkých finančních problémů v budoucnu. Tyto problémy lze rozdělit do následujících  kroků.

prvním kroku

-  banka úvěr, nejdřím zesplatní a k jistině přičte veškeré smluvní pokuty a sankční úroky.  Termín, který banka stanoví dlužníkovi nezvládne uhradit. Protože dlužník přišel o práci, neob byl / je na nemocenské a proto nemá na zaplacení.

druhý krok

-  banka jako věřitel předá dluh k inkasním  společnostem (vymahači - nejsou  exekutoři, vyhrožují zastarašují, do bytu je npouštějte!!), některé jsou slušné a umožní dodatečný splátkový kalendář kalendář.  Bohužel mnoho těchto  společností  požaduje uhradit jednorázově min. 30% z celkové dlužné částky.   Po uhrazení části dluhu, dlužník dostane termín splatnosti,  před výplatou.  Domluva je nezajímá. 

třetí krok 

- tzv. předžalobní upomínka, což je poslední možnost, kterou věřitel dlužníkovi nabízí k uhrazení celého dluhu. V tomto okamžiku je dluh ještě navýšen o další náklady vymáhání  až desítkách tisíc korun.

čtvrtý krok

- je žaloba, která navyšuje celkový dluh o soudní poplatky a právní zastoupení. Advokáti si účtují jak smluvní, tak mimosmluvní odměny v desítkách až stovkách tisíc korun. Po celou dobu řešení žaloby běží dlužníkovi úroky z prodlení, které se stanovují podle výše repo sazby, kterou stanovuje ČNB + 7 procentních bodů. 

pátý krok

- je rozsudek ve prospěch věřitele.  A to vždy!!!!

šestý krok 

- návrh na zahájení exekučního řízení.

Exekuční řízení není ani po novele exekutorského řádu levnou záležitostí. Dlužíte-li 1000, bude po vás exekutor chtít svoji odměnu ve výši 10.000,-Kč - 20.000,-Kč, při dluhu 100.000,-Kč je odměna exekurora 20.000 - 40.000,-Kč a u dluhu 1.000.000,-Kč je to 150.000,-Kč.

Je třeba zdůraznit, že odměny advokátů a exekutorů mohou být ještě navýšeny o DPH 21% a to v případě, že jsou plátci DPH.

Podle ustanovení § 412 InsZ po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:

1. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že jsou nezaměstnaní, o získání přijmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
2. hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
3. bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
4. vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,
5. nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,
6. neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
7. nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohli v době jejich splatnosti splnit.

Postup je v pořádku; v případě exekuce prodejem movitých věcí se exekuční příkaz doručuje povinnému až při samotném provádění výkonu; není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu exekuční příkaz následně (např. poštou). 

Částku ze zablokovaného účtu může banka zaslat na účet exekutora až po právní moci usnesení  o nařízení exekuce, jakmile exekutor doručí bance vyrozumění o nabytí právní moci; pokud je však např. podáno odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (kdy odvolací řízení může trvat několik měsíců), avšak na zablokovaném účtu povinného je opravdu celá vymáhaná částka a další zajištění majetku povinného je nadbytečné, může povinný navrhnout exekutorovi zrušení zákazu nakládání s majetkem, který v návrhu označí, pokud současně povinný doloží, že zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané částky.

1) Je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi – návrh podává oprávněný na základě vykonatelného exekučního titulu.

2) Exekutor požádá exekuční soud o pověření provedením exekuce – soud vydá usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora.

3) Usnesení o nařízení exekuce soud doručuje exekutorovi.

4) Exekutor začíná vykonávat exekuční činnost postihováním majetku povinného – vydává exekuční příkazy. Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

5) Exekuci lze v jednom řízení provést více způsoby tehdy, nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného.

6) Exekuční řízení je skončeno:
     a) vymožením
     b) na návrh oprávněného
     c) z důvodu nemajetnosti